Vánoce v Řecku

Oslava Vánoc v Řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se v Řecku běžně podává k jídlu speciální druh chleba nazývaný Christopsomo, v překladu boží chléb. Na Štědrý den děti chodí od domu k domu s přáním všeho dobrého a zpívají vánoční píseň v Řecku nazývanou Kalanda. Svůj zpěv doprovází hrou na kovové triangly a bubínky. Malí koledníci za svá přání dostávají drobné odměny, jako je cukroví či sušené kousky ovoce. Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem vánoční stromeček. Ale dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Athény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních stromů na světě. Je vyroben z tisíců, kabely spojených, světel, které se linou z vrcholu vysoké Athénské věže.

Řekové pečou Kourabiedes (světlé máslové sušenky zdobené obyčejně mandlemi) a Melomakarona (zákusek ve tvaru vajíčka, jehož hlavními ingrediencemi jsou mouka, olivový olej a med) a Vánoce si prostě užívají. Restaurace, společnosti, úřady a jiné administrativní budovy mají v tuto dobu zavřeno. Typickým vánočním pokrmem je posvátný chléb Christopsomo. Je sladký a připomíná naši vánočku či mazanec. Tento chléb je potom součástí každého prostřeného stolu. Má různý tvar a zdobí se všelijakými ornamenty, většinou připomínajícími profese členů rodiny.

Vánoční stromeček není v Řecku tak běžnou záležitostí jako u nás. Ve většině domácností stojí na stole mělká dřevěná miska s kousky nitek kolem okrajů a výhonkem bazalky, omotaným kolem dřevěného kříže. Jen malé množství vody v misce udrží bazalku naživu. Jednou za den potom chodí matka (nebo jiný člen rodiny) po celém domě a namáčí bazalku a kříž do posvátné vody a vysvěcuje s ním každý pokoj. Tento rituál má ochránit dům před Kalikantzary. To jsou zlí skřeti/čerti, kteří údajně způsobují různé pohromy v domácnosti jako kysnutí mléka, zhasínání ohně, apod.

Rodiny se setkávají, hrají se společenské hry. 1.ledna se nalívá svatá voda Sv. Vassila do všech mís a nádob na vodu po celém domě.