Greece

Historie ostrova Rhodos

Řecký ostrov Rhodos má dlouhou a pestrou historii. Ostrov je obydlen již od doby kamenné, první významné období přichází poté se starověkem a vznikem prvních antických památek. Podle řecké mytologie je vznik ostrova spjat s bohem slunce Heliem, jeho patronem, jemuž bylo také zasvěceno mnoho památek pocházejících z této doby. Rhodos hodně těžil i ze své strategické polohy. Díky tomu, že leží na důležitých námořních trasách mezi Středozemním a Egejským mořem, patříval mezi významné hráče. V průběhu historie si Rhodos prošel několika významnými etapami, ovlivnilo ho množství různých národů s rozličnými kulturami, tradicemi, jazyky… to vše zanechalo stopy na jeho dnešní podobě.

Po období řecké antiky přichází éra Byzantské říše s výstavbou kostelů a šířením křesťanských ideálů. S obdobným smýšlením prchají po křižáckých výpravách na ostrov Rhodos křižáci, kteří vstoupili do historie jako Johanité. Období středověku se tak nese v duchu opevňování ostrova a modernizace hlavního města. Hradby a kvalitní opevnění pomáhaly rytířům dlouho odolávat nájezdům různých národů. Nakonec, v polovině 16. století, podlehlo hlavní město útoku Turků a Rhodos se stal součástí Osmanské říše. Tureckou nadvládu vystřídala v první polovině 20. století nadvláda italská. Italové se zaměřili na obnovu památek především z éry johanitských rytířů a díky jejich vlivu sílí i evropský charakter ostrova. Po konci druhé světové války připadl Rhodos do správy Britů, až se v roce 1948 stal konečně součástí Řecka.

Báje o stvoření ostrova Rhodos

Podle antických bájí je původ ostrova Rhodos spjat s příběhem, kdy bohové bojovali s mocnými Titány o vládu nad světem.

více
Antické období

V době starověku poznamenalo život na ostrově Rhodos několik národů, mezi ty nejvýznamnější patřili především Féničané, Minójci z Kréty, Achájové a Dórové. Kolem roku 1200 př. n. l. Dórové vybudovali tři silné městské státy – Kamiros, Lindos a Iálissos. Uvádí se, že svá jména města získala podle Heliových dcer. Bůh slunce Helios byl ochráncem ostrova Rhodos a na jeho počest zde bylo vybudováno několik památek.

více
Éra byzantské říše a křesťanství

S nástupem datování našeho letopočtu přichází na řecké ostrovy éra křesťanství a výstavby kostelů. Podle legendy přinesl křesťanství na ostrov Rhodos apoštol Pavel při své cestě do Sýrie v prvním století našeho letopočtu. Vylodil se poblíž města Lindos v zátoce, která je dodnes velmi oblíbená a navštěvovaná a nese apoštolovo jméno – zátoka svatého Pavla.

více
Rytířské období

Znovuobnovení obchodního významu ostrova Rhodos přichází v 11. století s křižáckými výpravami. Křižáci ostrov totiž využívali k zásobování zbožím i loděmi. Období středověku a vlády rytířů se nese v duchu opevňování a modernizace. Bylo zdokonaleno stávající opevnění, budovány nové hradby kolem hlavního města, stavěly se nové kostely, nemocnice, úřady.

více
Turecká nadvláda

Vláda Johanitů trvala až do roku 1552, kdy na ostrov Rhodos zaútočil sultán Sulejman s obrovskou flotilou tureckých lodí. Po dlouhém obléhání se město nakonec vzdalo a Rhodos se stal součástí Osmanské říše. Pod tureckou nadvládou ale obchodní i kulturní vliv ostrova upadal, oblast zasáhlo několik zemětřesení a Rhodos zmizel z mezinárodní scény. Turci ostrov okupovali až do roku 1912.

více

Turecká nadvláda trvala až do roku 1912, kdy ostrov Rhodos obsadili Italové. I přes postupnou změnu jejich postoje k místnímu obyvatelstvu zapříčiněnou nástupem expanzivní politiky, věnovali značné úsilí obnově památek z dob johanitských rytířů i modernizaci infrastruktury. Rhodos se tak znovu stal přitažlivým pro turisty. Po konci druhé světové války spravovala ostrov britská administrativa až do roku 1948, kdy se Rhodos stal součástí Řecka.

více
Svobodný Rhodos

V roce 1948 se Rhodos stal konečně součástí Řecka a od té doby se na ostrově buduje a rozrůstá turistický ruch. Vyrostly zde první luxusní hotely, jejichž počet se neustále navyšuje tak, aby tato oblíbená destinace byla schopna vyhovět poptávce turistů. Ekonomika Rhodu se kromě cestovního ruchu zaměřuje také na zemědělství, přičemž lidé pracující v tomto odvětví se věnují rostlinné výrobě, chovu skotu, rybolovu a vinařství.

více