Greece

Památky

Hlavní strana - Rhodos - Památky - Kolossos rhodský

Kolossos rhodský (Kolos rhodský)

Kolossos rhodský

Kolossos rhodský, v češtině známější spíše pod názvem Kolos rhodský, byla obrovská bronzová socha řeckého boha Helia, jeden ze Sedmi divů antického světa. Ve své době se jednalo o sochu opravdu velkolepou a díky své výšce přes 30 metrů se mohla pyšnit titulem nejvyšší sochy starověku.

Dodnes ale není úplně jasné, zda Kolos rhodský skutečně existoval, kde přesně na ostrově stál a jak vypadal. Nejčastěji je spojován s hlavním městem ostrova, Rhodem.

Po velkém vítězství rhodského lidu nad přesilou syrských bojovníků v 305 př. n. l. se obyvatelé řeckého ostrova rozhodli postavit sochu na počest boha Helia, patrona ostrova. Chtěli mu tak poděkovat za pomoc při odražení invaze syrského vládce Démétria Poliorkéta. Peníze získali prodejem ukořistěného válečného vybavení a v roce 304 př. n. l. mohla začít výstavba této monumentální sochy. Tvůrcem kolosu se stal Chárés z Lindu, který na jeho zhotovení pracoval s týmem stavebníků i otroky 12 let. Teprve poté ho odhalil obyvatelům ostrova. Socha svojí výškou i leskem vzbuzovala obdiv. Ne všichni ale sdíleli toto nadšení, protože se obávali, že by socha svojí monumentálností mohla boha Helia rozzlobit a on by mohl ostrov Rhodos potopit do moře.

Vzhledem k tomu, že se do dnešní doby socha ani její části nedochovaly, různí se názory na to, jak vlastně vypadala a kde stála. Většina popisů se shoduje v tom, že Kolos rhodský byl vysoký 33 m a stál na mohutném mramorovém podstavci. Uvnitř byla socha dutá a zpevňoval jí železný rám. Ten byl postupně potahovaný bronzovými pláty, od spodu nahoru. Každý plát řemeslníci nejdříve vytepali a vytvarovali a pak jej teprve přinýtovali k železné konstrukci a k sousedícím plátům. Lýtka, která držela veškerou váhu sochy, měla pevné jádro z těžkých kamenných bloků.

Asi největší záhadou je to, kde byla vlastně socha boha slunce umístěna. Podle některých verzí stála rozkročená nad rhodským přístavem Mandraki, každou nohou na jiném molu a pod jejíma nohama proplouvaly lodě. Tato rekonstrukce se často objevuje na grafikách v období 16. až 19. století. To by ale neodpovídalo proporcím ani statice sochy, chodidla by musela být od sebe hodně vzdálena a kolos by se v kyčlích rozlomil. Převažuje tedy názor, že stál na mramorovém podstavci s nohama u sebe, jen s mírně nakročenou pravou nohu. Šlo o typický postoj antických soch. Na hlavě měl čelenku, pravá ruka boha byla zdvižená a držel v ní pochodeň. Planoucí pochodeň prý sloužila i jako unikátní maják, protože byla vidět na velkou vzdálenost. Kolos stál na kopci u přístaviště, ale válečného (nikoliv u obchodního přístaviště Mandraki).

Podle některých badatelů byl bůh ztvárněn zcela nahý. Podle Wolframa Hoepfnera, německého historika, stál Helios polonahý, přes obnažené tělo měl přehozen plášť, který ho však zakrýval jen částečně, ta nejchoulostivější místa byla viditelná. Pravou ruku měl zdviženou a otevřenou dlaní vítal návštěvníky přijíždějící na ostrov Rhodos.

Kolos však u rhodského přístaviště dlouho nestál. Roku 226 př. n. l. zasáhlo oblast silné zemětřesení, socha Helia se rozlomila v kolenou a zřítila se k zemi. Roztříštěné pozůstatky ležely na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos ovládli Arabové a trosky odcizili. Uvádí se, že je prodali jednomu syrskému obchodníkovi, který je odvezl a rozprodal jako bronzový šrot. Ten byl následně roztaven a použit na výrobu mincí, zbraní apod.

Dnes zbylo po Kolosu rhodském jen prázdné místo a spousta mýtů. Ať už stál u rhodského přístavu Mandraki, nebo na kopci u válečného přístavu nebo kdekoliv jinde na Rhodosu, nejvíce turistů míří právě do obchodního přístavu Mandraki. Na molech, kde měly být umístěny nohy obrovské sochy, stojí v současnosti dva sloupy – jeden s laní a druhý s jelenem. Tyto sloupy jsou jedním z nejznámějších symbolů ostrova Rhodos.

 

Zajímavosti:

  • V dávných dobách slovo „kolossos“ označovalo jakoukoli sochu. To se ale díky Kolosu rhodském změnilo a od dob jeho vzniku se tak nazývaly jen sochy obřích rozměrů.
  • Kolos rhodský je považovaný za jeden z antických Sedmi divů světa, přestože v době sestavování tohoto seznamu již nestál.
  • Kolos měl ze všech Sedmi starověkých divů nejkratší "život", na svém místě stál pouhých 66 let.
  • Ve své době byl kolos tak významným rysem ostrova, že středověcí Řekové a Frankové nazývali obyvatele ostrova Koloséany. Rhodos vůbec vynikal obřími sochařskými díly a měl světoznámou uměleckou školu.
  • Aby Chárés z Lindu zakryl dosavadní podobu rostoucího kolosu, stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku.
  • Také se vypráví, že když sochaři Chárésovi z Lindu ukázali po dokončení sochy drobný kaz na jejím bronzovém plášti, spáchal sebevraždu.

Navštívili jste toto místo a máte nějaké doplňující informace, zajímavý postřeh nebo fotky?

Napište nám