Greece

Výlety na poloostrově Peloponés

Hlavní strana - Peloponés - Výlety - Korintský průplav

Korintský průplav

Korintský průplav

Významný řecký průplav prochází místem, které se nazývá Korintská šíje, a odděluje tak pevninské Řecko od Peloponéského poloostrova. S jeho stavbou začal už císař Nero v roce 67 n. l., dokončen byl kanál ale až v roce 1893 a i dnes je stále funkční.

Peloponés, Korintský průplav na mapě Google maps

Základní informace o Korintském průplavu

Korintský průplav propojuje Korintský záliv v Jónském moři a Saronský záliv v Egejském moři. Na jedné jeho straně se nachází významné řecké město Korint, na druhé straně leží město Isthmia.

Kanál je dlouhý 6,4 km, hluboký 8 m a široký v průměru pouhých 24,5 m. Okolní útesy však dosahují výšky až 90 m a strmé vápencové stěny vybíhají v téměř svislém úhlu (mají sklon 80º). Plavba kanálem je tak opravdovým zážitkem. Průplav je vybudovaný na úrovni moře, a nejsou proto zapotřebí žádná zdymadla.

Nad Korintským průplavem vede i dálnice, která spojuje hlavní město Athény s Peloponésem, a druhý most je vyhrazen pro železniční spojení. Průplav má také jednu velkou zvláštnost, a to ponorné mosty, které jsou instalovány na obou koncích průplavu a pocházejí z roku 1988. Mosty jsou umístěny těsně nad mořskou hladinou a slouží jak pro pěší přechod, tak pro automobilovou dopravu.

Historie stavby kanálu v Korintu

V 7. století př. n. l. korintský vládce Periander navrhl vykopat kanál z Korintského zálivu do Saronského zálivu a jako první tak přišel s myšlenkou spojení těchto dvou zálivů. Jeho hlavním důvodem bylo ochránit lodě před nebezpečnou a dlouhou plavbou (700 km) kolem členitého pobřeží poloostrova a především kolem jižních cípů Peloponésu, mysu Maleas a mysu Tainaro. Jižní výběžky Peloponésu patřily už ve starověku k obávaným místům, protože počasí zde bylo nepředvídatelné a moře často velmi bouřlivé. Prokopání kanálu ale bylo v této době příliš ambiciózním projektem a práce ani nebyly zahájeny.

Za Periandra však vznikla pozemní dopravní cesta známá pod názvem Diolkos. Po této cestě se lodě přes pevninu přetahovaly. Podle provedených archeologických průzkumů byla cesta Diolkos tvořena kamennou dlažbou, přičemž při vytahování lodí na pevninu se lodě umisťovaly na dřevěné válce a poté byly přetaženy na speciální kolové vozidlo. Výzkumy také ve vozovce odhalily dvě hluboké rovnoběžné drážky, s rozptylem cca 1,5 m (někdy se tak o ní obrazně mluví jako o „starověké železnici“).

Vlečiště Diolkos vedlo zhruba podél dnešního průplavu a jeho zbytky tu jsou patrné ještě dnes. Cesta se využívala poměrně dlouho, i přesto, že byla velmi namáhavá a pro větší lodě nevhodná (v nejvyšších místech dosahuje pevnina výšky až 80 m n. m.).

Projektu vybudování průplavu se chytili i jiní významnými vládci a státníci, především Julius Caesar a římští císaři Caligula a Nero. Ani jim se však nepodařilo výstavbu kanálu zrealizovat, i když Nero došel nejdál, protože s jeho hloubením už doopravdy začal. A to dokonce sám osobně, když v roce 67 n. l. zlatým krumpáčem několikrát kopl do země, kudy měl průplav vést (zbytek práce potom už nechal na židovských otrocích). Po smrti Nera byl ale projekt ukončen. V té době byla prokopána zhruba desetina z celkové délky průplavu.

Kolem vykopání průplavu se také vznášela zlá věštba, neboť podle filozofa Apollonia Tyana měla postihnout smrt každého, kdo se odváží do zdejší země kopnout. A toto zlé proroctví ještě přiživila skutečnost, že předchůdci císaře Nera, Julius Caesar i císař Caligula, byli zavražděni dřív, než mohli své projekty a myšlenky začít realizovat. Následně i císař Nero zemřel násilnou smrtí.

Na konci 17. století přišli s plánem na vykopání kanálu Benátčané, ale ani oni nikdy s pracemi nezačali.

Stavba moderního Korintského průplavu započala v roce 1882 a dokončena byla v roce 1893. I přes řadu finančních a provozních problémů se Korintský průplav stal důležitou lodní „zkratkou“ a funguje dodnes. Během druhé světové války byl průplav značně poškozen a nějaký čas tedy mimo provoz. Po nezbytných opravách a vyčištění se kanál veřejnosti znovu otevřel v roce 1948. V roce 1988 přibyly na obou stranách kanálu posuvné mosty.

Zajímavosti a provoz průplavu Korint – Isthmia

Korintský průplav patří mezi významné řecké průplavy, nicméně jeho využití je mnohem slabší, než se na počátku plánování předpokládalo, protože stavba má několik limitů.

Okolní stěny tvoří měkký, jílovitý vápenec, který není příliš stabilní, a proto musely být na počátku fungování kanálu vynaloženy dodatečné finance na zbudování opěrných zdí a zpevnění vysokých stěn. Průplav navíc leží v seizmické oblasti. I dnes se proto občas stane, že sesuvy půdy ze strmých skal kanál zablokují.

Korintský průplav dnes využívají především turistické a menší nákladní lodě, pro obrovské zaoceánské lodě i moderní nákladní lodě je však kanál nepoužitelný. Plavba skrz kanál je běžně umožněna lodím s šířkou do 17,6 m a s ponorem do 7,3 m. V říjnu 2019 byl nicméně v této oblasti pokořen nový rekord, když kanálem úspěšně proplula velká výletní loď Braemar (značky Olsen Cruise Lines). Se svou šířkou 22,5 m je to doposud největší loď, které se podařilo proplout Korintským průplavem. Vezmeme-li v úvahu, že v nejužším místě má kanál zhruba 24 m, pak jí moc prostoru kolem sebe opravdu nezbývalo.

Korintský průplav je hodně úzký, což jednak způsobuje komplikace u navigace lodí a také tu často fouká silný vítr. Navíc v Korintském a Saronském zálivu nastává příliv a odliv v rozdílných časech, v kanálu se tak vytvářejí silné přílivové proudy.

Kvůli své malé šířce umožňuje kanál pouze jednosměrný provoz. Na obou stranách průplavu se nachází kotviště a vyčkávací prostor, odkud poté podle pokynů řídícího z kontrolní věže vplouvají do kanálu konvoje jednotlivých lodí. Kontrolní věž stojí na isthmijské straně (podle směru, z kterého připlouváte, poté buď zaplatíte před cestou, nebo až po proplutí kanálem).

I přes limity a omezení je Korintským průplav jedinečným a nádherným místem, třebaže jeho hospodářský přínos není takový, jak se očekávalo. Důležitost průplavu dokládá i fakt, že ročně tuto lodní cestu využije zhruba 11 tisíc lodí. Většinu z nich tvoří turistické lodě, poslední roky nicméně zaznamenaly nárůst i v počtu lodí nákladních.

Navštívili jste toto místo a máte nějaké doplňující informace, zajímavý postřeh nebo fotky?

Napište nám