Greece

Řecké války

Bitva u Leukter

Bitva u Leukter proběhla v roce 371 př. n. l. a to mezi Thébany a Bojóty na jedné straně a Sparťany na straně druhé. K bitvě došlo po skončení korintské války a představovala tak jen další pokračování opakujících se bojů. Bitva samotná proběhla poblíž vesnice Leuktra, ležící na území obce Thespie.

Tato bitva se rozhořela poté, co koalice bojótských městských států vyzvala Spartu, aby je osvobodila z moci Thébanů a poskytla jim autonomii. Sparťané (vedl je král Kleombrotos I.) vpadli z Fókidy do Bojótie, ale učinili tak nenápadně přes pohraniční pohoří, čímž zaskočili Thébany natolik, že stihli obsadit pevnost Kreusis, kde kotvilo dvanáct thébských válečných lodí. Spartské síly disponovaly 10 000 až 11 000 muži. Naopak Théby vedené Epameinóndásem měly pouze 6 000 až 7 000 mužů.

Pro samotný střet byla vybrána vesnice Leuktra. Během bitvy proběhla řada střetů ať již jízdy či žoldnéřských peltastů. Klíčovou událostí ale bylo to, že Sparťané shromáždili svoji těžkou pěchotu do jednolitého zástupu vojáků, hlubokého osm až dvanáct řad. Toto rozestavení bylo považováno za ideální jak skrze šířku bojiště, tak samotnou sílu armády. Zajímavostí byl i fakt, že na pravé křídlo (nejzranitelnější a zároveň i nejčestnější místo bojové sestavy) umisťovali velitelé své nejzkušenější bojovníky. Naproti tomu slabší nebo méně zdatné vojáky stavěli na křídlo levé.

Epameinóndás navzdory tomuto postupu ponechal svoji jízdu pohromadě a na své levé křídlo umístil thébskou pěchotu v zástupu o hloubce padesáti řad, zatímco střed a slabší pravé křídlo ponechal stažené. Jakmile došlo ke střetu, tak řecké křídlo o hloubce 12 řad nedokázalo ustát nápor 50ti řad Thébanů. Nedokázali to ani zkušení spartští bojovníci, a tak bylo toto křídlo rozdrceno dříve, než se zbylé armády dostaly do samotného střetu. Jakmile zbytek spartských vojsk viděl pád svého silného křídla včetně svého krále Kleombrota, rozhodla se pro ústup. Thébané nato upustili od dalších útoků proti přeživším Sparťanům.

Bitva u Leukter byla významná z toho důvodu, že trvale vychýlila rovnováhu sil v Řecku, kdy Sparta přišla o svoji nepřemožitelnost a byla tak odsouzena do role druhořadé mocnosti.

Tato bitva byla také zásadní z hlediska vojenské taktiky, a to využitím falangy (stupňovité rozmístění pěchoty). Je vysoce pravděpodobné, že kdyby bylo Thébanů více, tak by možná tato taktika ani nebyla použita. Od využití tohoto postupu se podobné manévry používaly ještě mnoho let. Ovlivněn byl touto taktikou i Filip II. Makedonský, který byl toho času zajatcem v Thébách. Jeho syn Alexandr Veliký toto umění ještě zdokonalil.