Greece

Řecké báje a pověsti

O zlatém rounu

Bájné zlaté rouno pocházelo z kůže zlatého berana a představovalo symbol královské moci. Právě zlaté rouno bylo důvodem výpravy Argonautů do Kolchidy.

Příběh o zlatém rounu začíná v Orchomenu, kde vládl král Athamás společně se svojí manželkou Nefelé (bohyně oblaků) a měli spolu dvě děti Frixa a Hellé. Jednoho dne se král ale rozhodl zapudit Nefelé a oženit se s Ínó (dcera thébského krále Kadma). Ínó však nenáviděla Athamásovy děti natolik, že krále přemluvila k tomu, aby byly jeho děti obětovány a země tak byla uchráněna před neúrodou a hladem. Těsně před samotným obětováním se náhle objevil zlatý beran, který na svůj hřbet posadil obě děti a odletěl s nimi do Kolchidy. Tohoto berana poslala jejich matka Nefelé. Bohužel cestou na Kolchidu z berana spadla Hellé a utopila se.

Přeživší Frixos byl na Kolchidě vlídně přijat králem Aiétésem. Frixos na důkaz vděku obětoval berana bohům a jeho zlatou kůži (rouno) věnoval králi. Král toto rouno nechal přibít na vysoký dub v Áreově háji a nechal jej hlídat strašlivým drakem a dvojicí býků (měli kovové rohy a ohnivé nozdry). Dále byla vyřčena věštba, že Aiétés bude žít a kralovat tak dlouho, dokud bude vlastnit zlaté rouno.

Frixos dostal za ženu královskou dceru Chalkiopé, s kterou zplodil čtyři syny. Po Frixově smrti upadli jeho potomci v nemilost, a proto se rozhodli uprchnout do Orchomenu.

Po mnoha letech se o zlatém rounu začalo mluvit v Iólku v Thessálii. Do tohoto města se vrátil Iásón, který žádal od krále Pelia vrácení moci. Peliás tuto žádost neodmítl, ale podmínil jí hrdinským činem. A tím činem byl zisk zlatého rouna. Iásón úkol přijal, postavil loď Argó a začal skládat její posádku. Bylo v ní na padesát členů a vydali se do Kolchidy. Cestou se k nim přidali také všichni čtyři synové Frixa.

Kolchidský král Aiétés Argonauty vlídně přijal a Iásón vznesl požadavek na rouno. Aiétés ho však vydat nechtěl, a tak si stanovil nesplnitelný hrdinský úkol: "Iásón musí s býky s kovovýma rohama a plamennými nozdrami zorat pole, zasít dračí zuby a až ze zubů vyrostou vojáci, musí je pobít, to vše v jednom dni. Když úkol splní, zlaté rouno dostane. Jestli ne, k záhubě dojdou všichni Řekové." Hrdina tento úkol přijal.

S plněním úkolu Iásonovi pomohly Héra s Athénou, ale hlavně králova dcera Médeia, která byla mocnou kouzelnicí. Její pomoc byla tak významná, protože jí zasáhl šíp boha Eróta, a tak se zamilovala do Iásona. Dala proto Iásonovi mast, po které byl na den nezranitelný, a navíc mu poradila, jak porazit válečníky z dračích zubů. A tak rek splnil tento těžký úkol. Aiétés však pojal podezření, že Iásonovi musela pomoct některá z jeho dcer, a proto se Médeia s Iásonem vydali urychleně pro rouno. V háji Médeia omámila draka, hrdina sebral rouno a utíkali k lodi. Aiétés je pronásledoval, ale marně.

Po návratu Argonautů ale odmítl král Peliás předat vládu Iásonovi. Médeia se rozhodla jej obelstít, a tak mu nabídla věčné mládí. Král souhlasil, ale místo toho mu jeho dcery otevřely žíly a následně vykrvácel. Za tuto vraždu byli Iáson a Médeia vyhnáni z Iólku.