Řecké báje a pověsti

Odysseia

Odyssea

Odysseia (či Odyssea) je rozsáhlá epická báseň (epos), která zachycuje 10leté bloudění hrdiny Odyssea vracejícího se z války domů do Ithaky. Autorství eposu Odyssea (stejně jako prvního eposu Illias) je připisováno řeckému básníkovi Homérovi.

Epická báseň Odyssea má 12 111 veršů rozdělených do 24 zpěvů, což odpovídá 24 písmenům řecké abecedy, jimiž se zpěvy v řečtině označují.

Epos Odyssea svým vyprávěním navazuje na dění popisované v eposu Illias, který líčí průběh Trojské války. Nyní, po skončení války, se ithacký král Odysseus vrací domů, ale podařilo se mu rozhněvat si boha moří Poseidona. Ten se mu proto snaží všemožně jeho návrat domů znemožnit.

Nejprve Odysseus připlouvá k městu Ismaru v zemi Kikonů, které vypálil. Kikonové poté v odvetě zabili mnoho Odysseových druhů a jeho lodě zahnali až k Lótofágům (pojídači lotosu). Námořníci, kteří lotos ochutnali, se rozhodli zůstat na ostrově, a tak je musel Odyssesus dovléct do lodi násilím.

Další zastávkou Odyssea byla země Kyklópů. Jeden z Kyklopů hrdinu i s jeho druhy uvěznil a postupně je pojídal. Odysseus však dokázal uprchnout a po oslepení Kyklópa se dostal i zpátky na loď.

Dále Odysseus doplul k Aiolovi, který námořníky poslal domů a dal jim zavázaný měch naplněný větry. Bohužel Odysseovi námořníci měch rozvázali předčasně a větry je zanesly zpět na moře.

Příští zastávkou Odysseovy družiny byl ostrov Laistrýgonů (lidožraví obři). Ti zničili jedenáct Odysseových lodí a jejich posádky snědli. Jediná loď s Odysseem dokázala uprchnout až k ostrovu Aiaia, kde přebývala kouzelnice Kirké. Ta proměnila část posádky ve vepře, Odysseus se však s pomocí boha Herma tomuto údělu vyhnul. Kirké se do něj postupně zamilovala a poté jej poslala do podsvětí zeptat se slepého věštce Teiresia na další cestu. Odpověď zněla, že dopluje na ostrov Thrínakii, kde se budou pást Héliova stáda. Pokud se však chce vrátit na Ithaku, nesmí žádné zvíře ze stáda zabít. Následně se musí na Ithace utkat s Penelopinými nápadníky a usmířit Poseidóna obětí.

Po návratu na Aiaiu jej Kirké varovala i před dalšími nástrahami cesty, a to před Sirénami a mořskými obludami Skyllou a Charybdou. Proti vábivému zpěvu Sirén ucpal druhům uši voskem a sám se nechal přivázat ke stěžni, aby ho Sirény také nezlákaly. Dále propluli i mezi Skyllou a Charybdou, které uchvátily několik námořníků.

Poté zakotvili u ostrova, kde se pásla Héliova stáda. Zde se Odysseovi námořníci rozhodli několik kusů zabít, aby se najedli. Zeus jim ale za to při vyplutí roztříštil loď a zabil tak všechny námořníky. Jediný, kdo se zachránil, byl Odysseus, kterého zavál vítr podél Charybdy na ostrov nymfy Kalypsó, Ógygii. Ta jej zde držela dlouhých sedm let, až se rozhodl sněm bohů na Olympu pomoci Odysseovi k návratu domů. Hermés měl nymfu přimět, aby hrdinu propustila. Pallas Athéna mezitím vyzvala hrdinova syna Télemacha a přítele Mentóra, aby začali hledat svého otce a přítele v jedné osobě.

Po návratu na Ithaku dala Athéna Odysseovi podobu starého žebráka. Odysseus se ale dal poznat Telemachovi a spolu se dohodli na porážce nápadníků jeho manželky Penelopé. V domě Penelopé hrdinu poznal jen jeho pes Argos a stará služka Eurykleia. Penelopé přinesla Odysseův luk a prohlásila, že se vdá za toho, komu se podaří luk napnout a prostřelit jím ucha dvanácti seker za sebou. Nikomu se to nepodařilo - až na samotného Odyssea. Následně za pomoci Eumaia a Telemacha postřílel všechny nápadníky. Penelopé si i nadále nebyla jistá, zda je on jejím manželem, a tak dala přinést jejich manželskou postel, kterou znali jen oni dva, aby ji Odysseus identifikoval. Ten se ale velmi podivoval, co to donesli, protože jejich lůžko kdysi sám udělal z kmene vrostlého do podlahy a nebylo jej tak možné z ložnice vynést. Penelopu tento výrok přesvědčil, že starý žebrák je opravdu jejím manželem, a Odysseus se stal opět ithackým králem.