Greece

Kronos

V řecké mytologii je Kronos titán. Je synem Země (Gaia) a Nebe (Úranos).

Když Úranos ovládl svět, tak zplodil s Gaiou dvanáct potomků (Titánů), mezi kterými byl právě Kronos. Úranos své potomky nenáviděl, a to až tak, že svrhl Hekatoncheiry do nitra země (Tartar). Gaia poté žádala Titány, aby Úrana zbavili vlády. Odhodlal se k tomu jenom Kronos, který železným srpem rozsekal Úrana (v jiných zdrojích se uvádí, že mu uťal jeho mužství). Z Úranovy krve zrodila Gaia Giganty.

Jiný mýtus tvrdí, že Kronos hodil Úranovy orgány (v druhém výkladu to bylo jeho mužství) do moře, kde se smíchaly s mořskou pěnou a vznikla Afrodita.

Po svržení Úrana se Kronos stal vládcem všeho. Znovu uvěznil Hekatoncheiry a vzal si svoji sestru Rheiu za ženu. Jeho dětmi byly Hestiá, Démétér, Héra, Hádés, Poseidón. Všechny posléze spolknul z obavy, aby se historie neopakovala a jeho vlastní děti ho v budoucnosti nezbavily vlády.

Nejmladší syn (Zeus) Kronově hrozbě unikl díky Rheině lsti. Před Diovým narozením odešla na ostrov Kréta, kde tajně porodila. Poté Kronovi místo novorozence dala kámen zabalený v plenách. Totéž se podle některých pověstí stalo i s Poseidónem.

Když Zeus dospěl, tak se chtěl pomstít, a proto smíchal medový nápoj s dávidlem a to podal Kronovi. Pak už Kronos zvrátil všechny Diovy bratry a sestry, sourozenci se spojili a dali se do boje. Zeus osvobodil Hekatoncheiry, získal na svou stranu Kyklópy i některé Titány a po desetiletém lítém boji Krona přemohl a svrhl ho do Tartaru.

Lidé později Kronovu vládu idealizovaně nazývali zlatým věkem. Následkem jeho spojení se zlatým věkem byl Kronos uctíván jako bůh žní, který dohlíží na plodiny, přírodu a zemědělství. V Athénách, dvanáctý den každého měsíce, se konala slavnost zvaná Kronia na počest Krona oslavující žně.

Řekové nestavěli Kronovi žádné chrámy a ani jinak mu neprojevovali žádnou zvláštní úctu.