Greece

Řečtí filozofové

Gorgiás z Leontín

Gorgiás z Leontín byl řecký filosof a rétor, který se narodil asi v roce 483 př. n. l. v Leontini (dnešní Lentini poblíž Katánie v Itálii) a zemřel v roce 376 př. n. l. v Larisse v Thesálii. Byl představitelem první generace sofistů.

Do Athén Gorgiás přišel v roce 427 př. n. l. jako vedoucí poselstva svého města, které žádalo od Athén ochranu před Syrakusami. Zde se posléze stal žákem Empedokla. Velmi dobře si osvojil rétoriku, kterou fakticky do Athén přinesl ve formě, kterou používali na Sicílii místní rétoři. Ti navazovali na potulné pěvce, kteří přednášeli zejména homérské eposy. Skrze rétoriku se stal Gorgiás populárním. Dokonce byl i pověřen osobou, která pronáší řeč na pohřbu padlých.

Jeho žákem se později stal Isokratés, ale ovlivnil i Perikla a historika Thúkydida. Později Gorgiás cestoval po řeckých městech a živil se jako řečník a učitel.

Z díla Gorgiáse se toho moc nedochovalo. Známé jsou dvě řeči Chvalořeč na Helenu Trojskou a Obrana Palamida, které provokativně obracejí tradiční hodnocení těchto postav z Homérových eposů.

Jeho významný citát zní „Řeč je mocnou vládkyní, která vykonává nejbožštější díla nejmenším a nejnepatrnějším tělem, neboť dovede i zahnat strach i odejmout zármutek i způsobit starost i zvětšit soucit.“. Dále také tvrdil "schopnost přemlouvat řečmi i na soudě soudce, i v radě členy rady, i na sněmu sněmovníky přináší člověku to nejlepší, totiž aby vládl nad jinými ve své obci. Kdo dovede mluvit a přemlouvat zástupy. Budou mu pak sloužit i lékaři, gymnasté a peněžníci, neboť on nakonec o všem rozhoduje. “. S tímto názorem nesouhlasil hlavně Sókratés, který namítal, že pokud někdo někoho přemluví ke zlému činu, tak dělá i to nejhorší pro sebe.