Greece

Sókratés

Sókratés je považován za jednu z nejvýznamnějších postav filosofie. Sókratés byl řecký filosof, který se narodil v roce 469 př. n. l. (Athény) a zemřel v roce 399 př. n. l. (Athény).

Sókratés byl synem sochaře Sofróniskose a porodní báby Fainareté. V mládí se mu dostalo povinného athénského vzdělání (gymnastika, hudba, gramatika). Za ženu si vzal Xantippu, s kterou měl tři syny. Mezi jeho záliby patřily návštěvy symposií, tedy pitek.

Sókratés po sobě nezanechal žádné spisy. Hlavními zdroji informací o něj jsou spisy jeho žáků, zejména Xenofónta a Platóna. Další informace lze také nalézt v dílech Platónova žáka Aristotela.

Za první fáze Peloponéské války se účastnil bitvy u Potidají, bitvy u Délia a bitvy u Amfipole. Byl blízko vyznamenání za statečnost. Ve válce prý chodil zásadně bosý. Někdy prý zůstal stát ve vojenském táboře celý den bez hnutí, ponořen do svých myšlenek.

Po roce 422 př. n. l. získali mladí političtí reformátoři moc v Athénách, z čehož vznikla další fáze Peloponéské války. V té Athény padly a skončil tak jejich zlatý věk. Správu Athén posléze převzala tzv. vláda třiceti tyranů, v jejímž čele stál Kritiás (Sókratův žák).

Po pádu této vlády byl Sókratés obviňován, že jeho filosofie zrodila tuto vládu a současně vedla k porážce Athén. Dále byl vyšetřován pro bezbožnost a kažení athénské mládeže. O tomto soudu píše Platón ve svém díle Obrana Sókrata. V první části tohoto Platonova dialogu se Sókratés hájí proti obžalobě, ale především proti žalobcům. Prý jej Bůh pověřil, aby se věnoval filosofii. Druhá část dialogu je z doby, kdy byl uznán vinným a má si zvolit alternativní trest k návrhu obžaloby, kterou byla smrt. Za ten si zvolil doživotní stravování na náklady obce v tzv. prytaneiu, což byla čest prokazovaná olympijským vítězům. Považoval svoji činnost za chvályhodnou, ač akceptoval peněžitou pokutu. Třetí část je z chvíle, kdy se soud přiklonil k návrhu obžaloby, a tudíž k trestu smrti.

Sókratés dostal nabídku uprchnout z vězení za pomoci Kritóna, ale tuto pomoc odmítl. V závěru dialogu vypije Sókratés číši bolehlavu a umírá.

Sókratés se jako první ve filosofii soustředil na záležitosti člověka a společnosti. Položil i základy pro kritické myšlení. Nejznámější výrok připisovaný Sókratovi zní: „Vím, že nic nevím“.