Oidipus

Thébskému králi Láiovi věštba předurčila, že jej zabije jeho potomek, a proto se rozhodl být bezdětný. I tak ale nadále toužil po tom, aby měl následníka svého trůnu, a tak unesl Chrýsippa (syna krále Polyba). Chrýsippos ale zemřel a jeho otec Polyb proklel Láia tím, že se dočká svého syna a právě jeho rukou zemře.

Po několika letech se Lokasté opravdu narodil syn. Láios ho však nechal pohodit v lese, svázat ho řemenem a navíc mu zmrzačit i nohy. Nic z toho se nestalo, naopak byl chlapec dán do péče pastýřovi, od kterého se dostal až k Polybovi. Polyb ho se svojí manželkou vychovali jako svému syna. Poté, co Oidipus vyrostl a odhalil, že není synem Polyba, vydal se do Delf, aby zjistil, čí je vlastně synem. Zde mu Pýthia prozradila pouze to, že jednou zabije svého vlastního otce, ožení se se svojí matkou a na své děti svrhne kletbu.

Aby této věštbě Oidipus zabránil, odešel co nejdál od Polybova království, a to do Théb. Před městem potkal starce na vozu, který jej švihl bičem, aby mu uvolnil cestu, a poté jej navíc bouchl holí. Rozhněvaný Oidipus starce udeřil tak silně, až jej zabil. Netušil však, že stařec byl jeho pravým otcem. Král Láios se totiž zrovna vracel z Delf s radou, jak osvobodit město od Sfingy. Celé Théby se tak zahalily smutkem.

A tak se hrdina vydal k hoře, kde mu měla Sfinga položit svoji otázku. Věděl ale, že kdyby ji zodpověděl špatně, Sfinga by jej zabila. Hádanka zněla  takto: "Který živočich má jen jeden hlas, ale přitom má někdy dvě nohy, někdy tři, někdy čtyři, a je nejslabší, když jich má nejvíc?" Oidipús odpověděl: "Člověk, protože jako batole leze po všech čtyřech, v mládí stojí pevně na dvou a ve stáří se opírá o hůl. " Sfinga se po této odpovědi vrhla do moře a zemřela, čímž byly Théby vysvobozeny. Oidipus byl oslavován a zároveň byl zvolen novým králem Théb. Oženil se s vdovou Lokasté (svojí pravou matkou) a narodily se jim dvě dcery (Antigona a Isména) a dva synové (Eteoklés a Polyneikés).

Když Apollón seslal na Théby mor, byl Kreontas vyslán do Delf pro radu, jak se tohoto moru zbavit. A rada zněla: "Vyžeňte z města vraha krále Láia. " Oidipus tak ihned vyhlásil pátrání po vrahovi. Slepý věštec Teiresiás prohlásil, že ví, kdo je vrahem. Po naléhání ukázal právě na Oidipa. Ten si to ale samozřejmě nepřipouštěl a měl za to, že jde o spiknutí proti němu, které vede Kreontas. Lokasté ale prozradila, že měla syna i co se s ním stalo. To králi potvrdilo více lidí, mimo jiné i otrok, který jejího syna odnesl do lesa.

Poté se Lokasté zhroutila a ve své komnatě spáchala sebevraždu. Oidipus si v zoufalství vypíchl oči a i lid se proti němu otočil zády a žádal jeho vyhnání z Théb. Ač se za něj postavil i nový král Kreontas, nic se nezměnilo a Oidipus musel odejít. Z města s ním odešla i jeho dcera Antigona a následně jej provázela až do konce jeho života. Naopak jeho synové Eteoklés a Polyneikés s ním nechtěli mít nic společného.

Když Oidipus dorazil k Athénám a usmířil bohyně pomsty Erínyie, požádal o to, aby k němu Athéňané přivedli jejich krále Thésea. Než se tak ale stalo, vyšlo najevo, že jeho synové Eteoklés a Polyneikés začali mezi sebou válčit o trůn. Oba zároveň překvapivě chtěli, aby Oidipus stanul po jejich boku. Dle věštby totiž ten, kdo získá Oidipa, vyhraje. Před násilím ochránil Oidipa právě Théseus a Oidipus proklel své syny. Zeus pak ukončil jeho strastiplnou cestu. Oidipus se rozloučil se svými dcerami, které svěřil pod ochranu Thésea, a sám odešel do Hádovy říše mrtvých.

Dnes se v psychoanalýze používá termín "oidipovský komplex" (či "oidipův komplex"), který označuje silnou náklonnost syna ke své matce a zároveň hrubé až agresivní sklony ke svému otci.