Greece

Historie ostrova Kréta

Hlavní strana - Kréta - Historie - Mínojská civilizace

Mínojská civilizace - ostrov Kréta

První významnou civilizací, která osídlila řecký ostrov Kréta, byla tzv. mínojská civilizace. Její existence spadá do doby bronzové a představovala velmi důležité období v celé krétské historii, spojené s králem Mínosem a s výstavbou velkých paláců. Mínojská civilizace je popisována jako nejstarší svého druhu v Evropě.

Původ mínojské civilizace

Ostrov Kréta byl osídlen už v období neolitu (zhruba od 6 tisíc let př. n. l.), kdy tu žili lovci-sběrači, kteří bydleli v jeskyních a později v jednoduchých příbytcích a chovali i hospodářská zvířata. Avšak první ucelenou a vyspělou civilizací, která se velmi významně zapsala do krétských dějin, byla tzv. mínojská civilizace.

První představitelé mínojské kultury se na Krétě objevují v období kolem 3 000 let př. n. l. Odkud na Krétu připluli však není úplně jasné, protože kolem původu mínojské civilizace se dodnes vedou odborné diskuze. Kréta totiž leží na velmi strategickém místě, kde se protínají spojnice hned tří kultur - evropské, asijské i africké. Podle nejnovějších výzkumů založených na analýze DNA se ukazuje shoda s populací žijící v té době v Evropě. Autoři této studie se tak přiklánějí k tomu, že mínojskou civilizaci tvořili potomci prvních zemědělců, kteří na ostrov přišli z Blízkého východu.

Jméno této civilizaci dal britský archeolog Sir Arthur Evans, který na Krétě na počátku 20. století odkryl pozůstatky největšího mínojského paláce Knossos. Celou civilizaci poté pojmenoval podle krále Mínoa a bájného Minotaura, který měl být uvězněn v labyrintu pod palácem. Arthur Evans ale slovo "mínojská" pravděpodobně nevymyslel, aplikoval prý názvosloví použité v knize Karla Hoecka "Das Minoische Kreta" (r. 1825). Zde je slovo "Mínojec" použito jako synonymum ke "starověkému Kréťanovi".

Vývoj mínojské civillizace na Krétě

Mínojská civilizace je charakteristická výstavbou obrovských královských paláců, které sloužily jako střediska kultury, moci a náboženství této doby a odkud byly centrálně řízeny přilehlé oblasti. Primárně se Mínojci zabývali námořním obchodem a brzy hospodářsky i mocensky ovládali prakticky celé Středomoří. Osvojili si dovednosti potřebné pro výrobu bronzu a používání této slitiny jim dovolilo stavět i lepší lodě.

Společně s obchodem se doprovodně šířila i mínojská kultura a umění. Jasné stopy mínojské kultury nalezneme například na kykládských ostrovech, na Kypru, ve starém Egyptě či v Malé Asii. Prominentní postavení v síti krétských obchodních vazeb měl především Egypt. Mínojci ovládali písmo, které používali především pro administrativní a hospodářské účely (zapisování zemědělských výnosů, přerozdělování produkce apod.). Písmo je známé jako lineární písmo A, doposud ale nebylo spolehlivě rozluštěno.

První velké paláce vznikají v období od 2 000 let př. n. l. Na Krétě stály čtyři hlavní paláce - největší a nejpozoruhodnější palác Knossos, následovaný paláci Faistos, Malia a Kato Zakros. Plus několik dalších, menších paláců bylo rozeseto různě po ostrově. Každý z těchto paláců je něčím jedinečný, přesto můžeme definovat několik společných prvků - velké vstupní brány, několik poschodí, množství jednotlivých budov uskupených kolem centrálního nádvoří, nespočet místností, svatyní, skladů atd. propojených chodbami a schodišti. Dalším charakteristický rysem mínojských paláců je fakt, že nebyly opevněny. Pravděpodobně proto, že Kréta byla v té době námořní velmocí a necítila tak potřebu chránit se před nepřátelskými útoky. Během archeologických prací byla nalezena také drobná keramika či šperky.

Kolem roku 1700 př. n. l. došlo v oblasti pravděpodobně hned k sérii několika zemětřesení, které měly za následek vážné poškození prvních velkých paláců i jejich přilehlých měst. Obyvatelé Kréty se však tímto nenechali odradit a na místě starých paláců vystavěli paláce nové, mnohem propracovanější. Nové paláce disponovaly důmyslnějším odvodňovacím systémem, schodiště byla mnohem širší, haly prostornější, jednotlivé budovy měly také své dvory, existovaly tu unikátní královské pokoje, slavnostní pokoje i svatyně. Od prvních paláců tyto nové odlišuje především důraz na interiér a výzdobu pokojů. Dochovaly se například krásné nástěnné fresky s výjevy z náboženských obřadů i běžného života lidí, nejrůznější sošky i šperky.

Stejně tak se i okolní města rychle vzpamatovala a vzkvétala, a to především díky rozmachu přístavního obchodu, o čemž svědčí i fakt, že ruch a život měst se odehrával převážně v jejich přístavech. Období od roku kolem 1700 př. n. l. do zhruba 1450 př. n. l. by se dal označit jako zlatý věk mínojské civilizace.

Úpadek mínojských měst přichází kolem roku 1450 př. n. l., kdy Krétu obsadili Achájci z pevninského Řecka. Také výbuch ohromné sopky na nedalekém ostrově Santorini zasadil do života obyvatel Kréty citelné rány. Staví se už jen malé mínojské budovy a s příchodem Achájců tu naopak vyrůstají nové stavby nesoucí prvky tzv. mykénské kultury. Kolem roku 1425 př. n. l., pravděpodobně kvůli zemětřesení či jiným přírodním katastrofám, jsou zničeny také mínojské paláce a mínojská civilizace zaniká.

Navštívili jste toto místo a máte nějaké doplňující informace, zajímavý postřeh nebo fotky?

Napište nám