Zeus - vládce olympských bohů

Zeus byl synem Krona a Rhei a patřil k druhé generaci bohů, tzv. olympským bohům. Jeho otec Kronos si kdysi vyslechl věštbu, že o moc ho připraví jedno z jeho vlastních dětí. Nechtěl proto nic riskovat a všechny své děti vždy hned po narození spolknul. Díky lsti své matky Rhei byl Zeus prvním potomkem, kterému se podařilo přežít. Rhea totiž tajně porodila v jeskyni na Krétě, Kronovi poté donesla kámen zabalený v plenkách a ten ho nic netušíc spokojeně spolkl.

Životní cesta Dia tak začala v jeskyni Dikteon Andron (poblíž náhorní plošiny Lassithi, v pohoří Dikti), kde se narodil. Kvůli bezpečnosti byl ale malý Zeus přesunut do jiné krétské jeskyně Ideon Andron (v pohoří Ida). Zde, v péči nymfy Amathei, dítě vyrůstalo. Když Zeus dospěl, byla naplněna i věštba týkající se jeho otce Krona. Po těžkém a dlouhém souboji Zeus svého otce porazil a stal se vládcem ostatních bohů. Jeho ženou byla Héra, ale Zeus byl znám svými četnými milostnými dobrodružstvími.

Labyrint a Minotaur

Jednou z Diových milenek byla také krásná Europa, dcera týrského krále Agynora a Tilefasis. Zeus, převtělen do podoby bílého býka, unesl Europu na Krétu (konkrétně na místo, kde byla později vybudována slavná Gortýna), aby se zde těšil z její lásky. Spolu splodili tři syny, kteří se jmenovali Minos, Rhadamanthys a Sarpedon. Europa se později stala manželkou krétského krále Asteriona a po její smrti, jako projev božské úcty, byl jeden ze světadílů pojmenován Evropa.

Mínos, syn Dia a Europy a zároveň dědic královského trůnu v Knossu (po svém "druhém" otci Asterionovi), se stal nejmocnějším a nejdéle panujícím králem Kréty. I nadále se mohl spolehnout na ochranu svého otce Dia a pravidelně chodil do jeskyně Ideon Andron pro jeho rady a Kréta pod jeho vládou vzkvétala. Manželkou Mínose byla Pasifai, s nímž měl hned několik dětí, ale nezříkal se ani množství milenek. Porušil také přísahu danou Poseidonovi a neobětoval mu slíbeného býka. Poseidon se Mínoovi pomstil tak, že na Pasifai přivolal neodolatelnou touhu právě po tomto býkovi. Se svými milostnými city se Pasifai svěřila vynálezci Daidalovi. Daidalos vytvořil dutou dřevěnou krávu, do které si Pasifai vlezla a nechala se býkem oplodnit.

Z milostného sblížení Pasifai a Poseidonova posvátného býka se poté narodil bájný Minotaurus, obluda s tělem člověka a hlavou býka. Král Mínos chtěl toto strašlivé stvoření před okolním světem nadobro schovat a proto si zavolal athénského stavitele a umělce Daidala. Daidalos pod královským palácem Knossos vytvořil síť tmavých, spletitých chodeb a místností, kam byl Mínotaur zavřen - tzv. labyrint (slovo pochází z řeckého "labris", v překladu "dvojbřitá sekera", tedy něco jako "dům dvojbřité sekery"; dnešní význam v podobě "bludiště" získalo slovo labyrint až později). Minotaurovi bývalo každoročně obětováno vždy 7 dívek a 7 mládenců z Athén. Pro Athény to byl trest za zabití Androgena, syna krétského krále Minoa.

Do skupiny těchto nešťastníků se jednou přidal i Théseus, syn athénského krále Aigea, s cílem Minotaura zneškodnit a zbavit Athény tohoto hrozného trestu. V jeho boji mu významně pomohla krétská královská dcera Ariadna. Ta se do Thésea zamilovala a na cestu do labyrintu ho vybavila klubkem nití a kouzelným mečem. Po náročném boji nakonec Minotaur padl a díky klubku nití, které Theseus cestou odmotával, se athénský hrdina dokázal dostat z labyrintu ven. Bohužel jeho vítězství má i hořkou pachuť, protože když se vracel domů do Athén, zapomněl na lodi stáhnout černé plachty, které měly ohlašovat jeho smrt. Athénský král Aigeus už svého syna vyhlížel, ale když spatřil černé plachty, s obrovským žalem se vrhl dolů ze skal do moře (moře se od té doby jmenuje Egejské).

Daidalos a Ikaros

Daidalos byl všestranným umělcem a vynálezcem, někdy je označovaný dokonce za největšího vynálezce starověkého Řecka. Bohužel na svoji šikovnost a slávu také doplatil. Snad z obavy z toho, že by mohl vyzradit, co královská rodina skrývá v labyrintu, nebo kvůli tomu, že pomohl Pasifai a vytvořil pro ni dřevěnou krávu, nechal král Mínos Daidala i jeho syna Ikara zavřít.

Z vězení se jim ale podařilo utéct a to, jak jinak, díky unikátnímu vynálezu. Daidalos s Ikarem si sestrojili křídla z ptačího peří a vosku a z Kréty uletěli. Letěli daleko, až na Sicílii, pryč z dosahu moci krétských vládců. Ikaros byl ale mladík zvídavý a neposlechl radu svého otce, aby nelétal tak vysoko k slunci. Sluneční paprsky však vosk na jeho křídlech rozpustily a Ikaros se utopil v moři.

Historické památky

Výše vyprávěné příběhy jsou dnes pro nás možná tak pohádkami - krásnými, někdy naopak spíše strašidelnými, a často z nich plyne jisté ponaučení. Život tehdejších obyvatel ale božstvo a tyto příběhy ovlivňovaly velmi významně, o čemž svědčí i množství dochovaných historických památek a artefaktů. Ty nejzajímavější, které mají vztah přímo k těmto legendám:

• V gortynském amfiteátru byla při archeologických průzkumech nalezena velká socha Europy sedící na hřbetu býka (nyní je součástí sbírky Britského muzea). Se stejným vyobrazením krásné Europy bylo objeveno i nemalé množství mincí.
• Na jednom kopci v blízkosti přístavu Agia Galini stojí sochy Daidala a jeho syna Ikara, které hledí přes záliv do mořských dálek.
• Rozlehlé archeologické naleziště Knossos, které je jedním z nejzajímavějších historických klenotů Kréty - pod palácem byly objeveny pozůstatky tzv. labyrintu a v královských pokojích nádherné nástěnné fresky, včetně vyobrazení rozzuřeného býka (že by Minotaura?).
• Mapování narození a života boha Dia je jedním z oblíbených turistických výletů, včetně návštěvy jeskyní Dikteon Andron a Ideon Andron.
• A nesčetné množství chrámů, paláců a jiných staveb zasvěcených některému z olympských bohů.