Knossos (archeologické naleziště) - ostrov Kréta

Mínojský palác Knossos

Mínojský palác Knossos je největší a nejzachovalejší archeologickou památkou řeckého ostrova Kréta. Ve své době se pravděpodobně jednalo o správní a politické centrum celé mínojské civilizace, dnes je Knossos především turistickou atrakcí, která se nachází v blízkosti hlavního města Heraklion.

Kréta, Knossos (archeologické naleziště) na mapě Google maps

Historie města Knossos

Archeologické práce v dané oblasti odkryly stopy po lidském osídlení, které sahají daleko do historie, až do období neolitu. Největší rozmach a s ním také politický i společenský význam přišel v 19. století př. n. l., v tzv. prvním palácovém období mínojské civilizace, s výstavbou prvního velkého paláce a přilehlého správního centra. Během následujících 300 let byl bohužel palác několikrát poničen vlivem zemětřesení, následně opravován a dostavován, až se celý komplex budov rozrostl do plochy zhruba dvou hektarů. V době své největší slávy, kolem roku 1400 př. n. l., představoval palác Knossos rozsáhlé administrativní, politické i náboženské centrum mínojské civilizace a stal se domovem pro 5 až 8 tisíc obyvatel.

S největším rozkvětem přišel ale zároveň i zlom a palác Knossos byl definitivně zničen a opuštěn. Některé zdroje uvádějí, že se tak stalo v důsledku vpádu mořských národů, podle jiných zdrojů je na vině výbuch sopky na ostrově Thera (dnes řecký ostrov Santorini). Exploze vulkánu jménem Strongyli dosáhla nepředstavitelných rozměrů a zasáhla i Krétu a pobřeží Malé Asie. Výbuch vulkánu a zánik mínojské civilizace se tak často dávají do historické souvislosti. Město Knossos fungovalo jako jedno z důležitých center ostrova Kréta po celé období starověku, už nikdy ale nedosáhlo takového věhlasu. V 9. století se poté jeho obyvatelé přesídlili do nedalekého arabského města Handaq (dnes Heraklion).

Palác Knóssos a odkaz řecké mytologie

Knóssos, jako centrum mínojské civilizace, má také velkou oporu v řecké mytologii. Palác Knóssos byl hlavním sídlem vladaře starobylé Kréty, krále Mínoa. Mínos je považovaný za přímého potomka nejvyššího boha Dia, který v přestrojení za zlatého býka svedl krásnou Europu a unesl ji na ostrov Kréta, kde porodila syna. Když Mínos dospěl, stal se vladařem ostrova a vybudoval ohromnou námořní flotilu. Říká se, že právě proto ani hlavní sídlo Knossos neobehnal hradbami - natolik věřil síle svého loďstva.

Manželka krétského krále Pásifaé však zhřešila a ze spojení jí a posvátného bílého býka se zrodil Minotaur, obluda s lidským tělem a hlavou býka. Král Mínos si nechal zavolat slavného řeckého stavitele Daidala, aby mu vytvořil obří labyrint, a tam nechal Minotaura zavřít. Po válce mezi Krétou a Athénami, ve které padl i syn krále Mínoa, musely Athény každý rok na Krétu posílat sedm dívek a sedm chlapců. Ti byli určeni právě Minotaurovi.

Archeologické naleziště Knossos

Na ruiny starobylého města jako první narazil v roce 1878 krétský obchodník a starožitník Minos Kalokairinos, když pomocí sond lokalizoval toto archeologické naleziště. Na jeho objev poté navázal Heinrich Schliemann (legendární objevitel Tróje) a odkryl západní část paláce, povětšinou skladištních prostor. Naleziště ale nezakoupil, protože cena se mu zdála příliš vysoká. Archeologické práce poté naplno začaly v roce 1900, kdy naleziště koupil britský archeolog Arthur Evans. Pod jeho vedením byl v průběhu poměrně krátké doby několika měsíců odkryt celý komplex budov, hal, labyrint chodeb a schodišť.

Práce na vykopávkách pod dozorem Sira Evanse trvaly zhruba 40 let a daly celému nalezišti jeho dnešní podobu, která je jednoznačně unikátní, ale také hodně kontroverzní. Arthur Evans se totiž pustil dost netradiční archeologickou a restaurátorskou cestou - zbořil podle něj nepodstatné části paláce a naopak dostavěl to, co si myslel, že tu bylo důležité, zničené základy budov navíc dostavoval pomocí betonu. V tomto stylu pokračují práce na nalezišti i dnes. Evansovi odpůrci proto naleziště hanlivě označují jako "Disneyland Knossos", laická veřejnost z toho na druhou stranu ale opravdu může mít i prospěch. Na rozdíl od většiny ostatních archeologických nalezišť, kde lze často spatřit pouze odkryté základy budov a polozbořené sloupy, si tu mohou návštěvníci udělat jasnější představu o tom, jak byl celý palácový komplex ohromný, krásně vyzdobený a vyspělý.

Představa "paláce" ve smyslu jedné osamoceně stojící budovy je tak nepřesná, protože se jedná o celý palácový komplex čítající zhruba jeden tisíc místností, sloužících k různým účelům. Tyto místnosti a haly byly navzájem provázány sítí chodeb a schodišť, takže celé místo opravdu připomíná jeden obří labyrint. Slovo "labyrint" (řecky "labyrinthos") bylo původně odvozeno od zdejších všudypřítomných symbolů dvojbřitých seker - tzv. "labrys". Díky nim si Knossos vysloužil pojmenování "Dům dvojitých seker". Postupem času se poté slovo labyrint stalo synonymem pro "bludiště".

Celý palác byl rozdělen do čtyř křídel, které byly tvořeny až čtyřpatrovými budovami. V ohromném komplexu budov se kromě místností určených pro krále a královnu nacházely také další obytné a administrativní místnosti, skladiště, haly, dílny, ale například i svatyně. Otevřené chodby a schodiště byly lemovány velkými sloupy. Ve středu naleziště se zhruba 15 metrů nad okolním terénem vypíná tzv. centrální nádvoří. Z něj si můžete z výšky dobře prohlédnout půdorys paláce včetně odkrytých základů místností a chodeb. Obyvatelé města Knossos byli dokonce zásobováni vodou z vodovodů a užívali si luxusu koupelen.

K nejzajímavějším místům paláce patří královská trůnní síň, která se pyšní originálním alabastrovým trůnem krále Mínoa z roku 1700 př. n. l. Přímo nad královskou síní se nachází budoár královny. V paláci žili také velmi nadaní mínojští umělci, a tak jeho stěny zdobí několik překrásných kreseb a fresek. Stěny trůnního sálu zdobily barevné fresky s motivy zvířat, bájných tvorů, rostlin i lidí. Je tedy nutno dodat, že většina z toho, co tu vidíte, jsou pouze repliky - ale velmi zdařilé. Originály leží v bezpečí v Archeologickém muzeu v Heraklionu. Určitě nevynechejte slavnou fresku s delfíny v komnatě královny, nástěnnou malbu nazvanou "Princ s liliovou korunou" a také fresku s Minotaurem (i když se spíše jedná jen o rozzuřeného býka).

V ruinách paláce se dochovala také spousta různých nádob, nástrojů i malých fragmentů. Pro skladování obilí, oleje ad. se ve městě používaly nádoby zvané "pithy", které jsou tu k vidění. Významným nálezem jsou také destičky s obrázkovým písmem a s lineárními písmy A a B. Tabulky s lineárním písmem A a B ale mohly být zkoumány a luštěny až po smrti Arthura Evanse, neboť si je objevitel chránil pouze pro sebe a snažil se je pravděpodobně rozlušit sám.

V okolí paláce leží pod povrchem ukryté další části mínojského města - pozůstatky tzv. Malého paláce a několika vil.

Rada na závěr

Až na pár menších oblastí, kde aktuálně probíhají výzkumy, máte po celém nalezišti volný pohyb a můžete si tak i zblízka prohlédnout to, co vás zajímá. Není tu ale moc míst, kam byste se mohli schovat před žhnoucím řeckým sluníčkem - proto se určitě vybavte pokrývkou hlavy, opalovacím krémem a dostatkem tekutin.

Také se říká, že "kdo nebyl v Knóssu, nebyl na Krétě". A někteří turisté na cestovatelských webech vtipně dodávají: "A kdo tam byl, víckrát už tam nepůjde." :) Lokalita je to pěkná a historicky významná, ale také hodně náročná.