Koza kri-kri (Capra aegagrus cretica), nazývaná také jako koza bezoárová krétská či "agrími", je endemitem ostrova Kréta. To znamená, že ji nenajdeme nikde jinde na světě, pouze na ostrově Kréta a třech blízkých ostrovech Dia, Thodorou a Agii Pantes. Dříve byla považována za poddruh kozy divoké, dnes převažuje názor, že se jedná o poddruh kozy bezoárové. V některých průvodcích se také uvádí, že je největším divokým savcem na Krétě.

Koza kri-kri je větší než běžná koza domácí, dorůstá průměrné délky 1,3 metru a má světle hnědou srst. Poznávacím rysem kozy kri-kri je tmavý pruh na jejích zádech a poměrně dlouhé, dozadu zahnuté rohy. Umí skákat do velkých vzdáleností a obratně se pohybovat i po velmi strmých skalách. Ve volné přírodě se jedná o plachý živočišný druh, který se vyhýbá lidem a přes den především odpočívá.

Koza "agrími" byla na ostrov Kréta přivezena pravděpodobně během mínojského období a brzy se stala významným živočišným druhem. V 60. letech 20. století se velikost její populace ale dostala pod kritickou hranici 200 jedinců. V průběhu německé okupace během druhé světové války se totiž stala lovnou zvěří partyzánů ukrývajících se v horách. To bylo také jedním z důvodů, proč se v roce 1962 soutěska Samaria stala národním parkem. Oblast soutěsky sahá až k Bílým horám a hostí i další endemické živočišné druhy, dnes je chráněna jako rezervace UNESCO. V současné době čítá populace kozy asi 2 tisíc jedinců a je tak stále zranitelná. Ohrožená je především lovci (lov koz kri-kri je přísně zakázán) a křížením s kozami domácími, které se na Krétě také hojně vyskytují.

Koza kri-kri jako symbol ostrova Kréta bývá často vyobrazena na různých upomínkových předmětech, stejně tak ale najdeme její brázky i na historických předmětech. Motiv kozy kri-kri byl objeven na starých vázách, mincích i vytesaný do kamenů a zdiva, což dokazuje, že v období starověku byl tento živočich chován v úctě.