Greece

Kréta - další informace

Příroda na ostrově Kréta

Příroda

Kréta jako nejjižnější z řeckých ostrovů patří zároveň také mezi nejteplejší řecké oblasti. středomořské podnebí s mírnými, deštivými zimami a horkými, slunečnými léty. Kvůli hornatému reliéfu ale můžeme pozorovat významné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Kréta je bohatá především na rostlinstvo, přičemž nemalé množství z těchto rostlinných druhů roste pouze tady na ostrově.

Podnebí ostrova Kréta

Pro řecký ostrov Kréta je typické mírné středomořské klima s převážně teplým a suchým počasím. V průběhu celého roku tu spadne pouze kolem 500 mm srážek, ale existují velké rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova. Nejvíce srážek připadá na oblast Bílých hor, nejméně srážek naopak spadne v jihovýchodní části Kréty.

Zimy jsou tu mírné, v nížinách prší a na horách sněží. Na nejvyšších vrcholcích hor se sníh udrží do jara a sněhobílé čepičky Bílých hor můžete někdy spatřit dokonce ještě v květnu. Převážná část srážek spadne od října do března a na jaře se tak Kréta krásně zelená. Léta jsou naopak hodně suchá a spousta toků a potoků v tuto dobu vysychá.

Obecně také platí, že západní část Kréty je více lesnatá a díky potokům se tu drží vlhkost i v létě. Na východní straně ostrova rostou už spíše jen menší keře a nejsou tu výjimkou ani vyprahlé oblasti podobné pouštím. Východ Kréty je mnohem sušší a většina potoků tu přes léto vysychá. Na malé říčky a potoky můžete narazit naopak i na jihu ostrova, kde stékají z pohoří Ida.

K nejchladnějším měsícům patří leden a únor, naopak nejteplejší jsou červenec a srpen. Slunečno bývá na Krétě téměř po celý rok, s největší intenzitou slunečního svitu od dubna do října.

K letní sezoně patří jev zvaný meltemi“, tedy silné severní větry (v období starověku nazývané také jako větry Etesian). Tyto větry jsou však nepravidelné a velmi nevyzpytatelné, nedá se proto dopředu odhadnout ani místo, ani síla těchto větrů. Obecně je před nimi lépe chráněno jižní pobřeží ostrova. Většinou však meltemi nebývají příliš rušivé, naopak dělají pobyt v horkých přímořských oblastech snesitelnější a oblohu jasnější. Jen občas se tak setkáte s opravdu silnými větry, které jsou nepříjemné, protože vhání písek do očí a na moři zvedají veliké vlny.

Geografie ostrova Kréta

Kréta je hodně hornatou oblastí s nejvyšší horou Psiloritis, která dosahuje nadmořské výšky 2 456 metrů. Reliéf ostrova utvářejí především tři největší pohoří - v západní části Lefka Ori („Bílé hory“), v centrální části ostrova pohoří Ida (Psiloritis) a směrem na východ v Lassithi pohoří Dikti. Plus se tu nachází spousta dalších hor a vysokých kopců, které vytvářejí typický ráz krétské krajiny. Například ve východní části ostrova se táhne pohoří Sitia a na jih od hlavního města Heraklion se rozkládá známé pohoří Asterousia.

Nejvyšší hora Psiloritis (2 456 m n. m.) tvoří součást pohoří Ida, nejrozsáhlejší jsou však Bílé hory s nejvyšším vrcholem Pahnes (2 453 m n. m.) a nejvyšší vrchol pohoří Dikti se jmenuje Spathi (2 148 m).

Zároveň se tu ale vedle vysokých hor rozkládají i úrodné nížiny, hluboká údolí a divoké rokle. Na Krétě nalezneme dvě větší nížiny - Mesarskou nížinu (nížina Messaria) a planinu u města Chania. Náhorních plošin se tu vyskytuje mnohem větší množství, známá je například náhorní plošina Lassithi s větrnými mlýny. Vnitrozemím ostrova se táhne jedna z nejdelších a nejhlubších evropských soutěsek – soutěska Samaria, k turisticky oblíbeným cílům patří také rokle Aghia Irini, Aradena nebo tzv. Údolí mrtvých.

Podloží Kréty je bohaté na nerostné suroviny, ke kterým patří zejména železo, olovo, hořčík, síra, měď a zinek, i na vzácné kovy jako zlato a stříbro.

Při pohledu na geografickou mapu ostrova vidíme, že tři zmíněná vysoká pohoří tvoří pás téměř po celé délce ostrova a oddělují tak severní a jižní pobřeží Kréty. A to nejen vizuálně, ale i z pohledu klimatických a povětrnostních podmínek. Jih Kréty bývá teplejší, ale krajina i mořské dno tu klesá rychleji. Sever ostrova je sice v průměru o nějaké 3 stupně Celsia chladnější, ale je více rovinatý, stejně tak i mořské dno klesá pozvolna a pláže jsou tu obecně vhodnější ke koupání.

Kréta a flora (rostliny)

Většina území Kréty je spíše suchá až vyprahlá, lesnatější je západní část ostrova a k nejúrodnějším oblastem patří nížiny v přímořských oblastech. Typickou rostlinou Kréty jsou olivovníky, přičemž na ostrově jich prý roste hned několik milionů. Kvůli horkému a suchému létu však musejí být často uměle zavlažovány.

Skladba rostlinstva se mění podle toho, jak postupujeme od rovinatých přímořských oblastí nahoru do hor. V nížinách najdeme malá políčka se zeleninou, ovocné zahrady a olivovníky. Na jihu ostrova, kde je hodně teplo, se pěstuje zelenina ve fóliovnících, aby se zbytečně neodpařovala vláha. Cestujete-li do této části, určitě vám neuniknou zářivé bílé plachty pokrývající celá pole. Například oblast Ierapetry je známá pěstováním rajčat, které se potom vyvážejí dál do Evropy.

Vydáte-li se na procházku do podhorských oblastí, záhy vás obklopí omamná vůně nejrůznějších květin a bylin. Daří se tu například rozmarýnu, tymiánu, levanduli, šalvěji či myrtě. A všudypřítomné jsou nejrůznější keříky a malé stromy, typický pro Krétu je zejména rohovník (v česku se mu občas říká i karob nebo „svatojánský chléb“). Často jsou tu vysazovány také olivové háje a vinohrady. Velkou část z těchto oblastí ale pokrývají suché louky a pastviny.

Původně byla Kréta plná cypřišových a cedrových lesů, jejichž počet se ale kvůli kácení výrazně snížil. Dnes tu tak kromě typických cypřišů vidíme i zakrslé duby, v pobřežních oblastech borovici halepskou a pak už jen spíše keře a nižší porosty tvořené vřesovcem, rohovníky, agávemi či kaktusy. Na jaře ale celý ostrov rozkvétá a hraje snad všemi barvami. Kvetou tu vlčí máky, kopretiny, ibišky i tulipány či orchideje a spousta druhů nejrůznějších bylin. Městské ulice často zdobí nádherně rozkvetlé oleandry.

Na Krétě se také nachází jedinečný palmový háj Vai, ve kterém rostou palmy přirozeně na březích malého potoka. Ten se nedaleko vlévá do moře, kde se rozprostírá i krásná písčitá pláž s azurovou vodou. Mimoto má háj velkou ekologickou hodnotu, protože zdejší mokřady poskytují útočiště i spoustě živočichů, včetně několika druhů ptáků.

Kréta a fauna (zvířata)

Na loukách a pastvinách můžeme vidět pasoucí se stáda ovcí, koz, někde chovají také oslíky a jiná domestikovaná zvířata. V divoké přírodě žijí spíše menší druhy zvířat jako králíci, lasičky a jezevci. V přímořských střediscích toho ze zvířectva moc k vidění není, spíš jen toulavé kočky a psi.

Neznamená to však, že by byla Kréta chudá, co se týká živočišné říše. Jen se musíme dívat více zblízka, protože velké množství zvířectva pochází z oblasti bezobratlých, jako jsou pavouci, hmyz, hlemýždi, červi. Typickým zástupcem hmyzí říše na Krétě jsou cikády. Dokonce se uvádí, že několik set druhů zvířat je endemických, tedy žijících pouze zde na Krétě. Žije tu velké množství malých savců, žab, hadů, želv, ještěrek i netopýrů. Kréta je také důležitým migračním bodem pro mnoho druhů ptáků.

Ale i Kréta má svůj specifický druh zvířete, a to kozu bezoárovou, neboli „kozu kri-kri“, pro kterou je typické její červeno-hnědé zbarvení a dlouhé rohy. Koza kri-kri je endemickým druhem. Bohužel postupem času se zkřížila s běžnou kozou a původní druh kozy kri-kri dnes už žije jen na několika místech Kréty. Chcete-li ji spatřit, musíte vyrazit do národního parku Samaria nebo na ostrůvek svatého Theodora a ostrov boha Dia.

Navštívili jste toto místo a máte nějaké doplňující informace, zajímavý postřeh nebo fotky?

Napište nám