Greece

Zénón z Kitia

Zénón z Kitia byl řecký filosof a zakladatel stoicismu. Narodil se v roce 333 př. n. l. (Larnaka na Kypru) a zemřel v roce 262 př. n. l. (Athény).

Z jeho života známe jen málo, a to hlavně anekdotické příběhy.

Zénón z Kitia se měl narodit v kupecké rodině, kdy i on sám byl kupcem do svých 42 let. Dle Diogena Laertia tehdy na moři ztroskotala loď a Zénón přišel o vše. Když přemýšlel, co dál se životem, tak narazil na knihu od Sókrata. Optal se tedy knihkupce, kde by se mohl naučit něčemu podobnému a ten mu doporučil filosofa Kratéta z Théb, který se stal jeho učitelem. Jeho filosofie sebeovládání měla velký vliv v Římě a v raném křesťanství. Ke stoicismu se hlásilo mnoho lidí i v novověku. Na rozdíl od kyniků, kteří žili na okraji společnosti, stoikové uznávali společenskou povahu člověka a zdůrazňovali statečnost, odpovědnost a další občanské ctnosti.

Zénón z Kitia byl znám jako hubený muž tmavé pleti, který se obklopoval žebráky. I přes to si jej však lidé velmi vážili.

O Zenónově smrti se vypráví, že už jako stařec vyšel z domu, zakopl a zlomil si palec. Obrátil se k nebi, ocitoval slova nešťastné Niobé: „Už jdu, proč mne ještě voláš?“ a oběsil se.

Z díla Zénóna se dochovaly jen zlomky. Jeho nejznámější dílo se jmenuje „O obci“. Byla to patrně utopie o obci racionálních lidí, kde nejsou peníze, chrámy ani soudy, protože rozumní lidé je nepotřebují a řídí se pouze svým rozumem.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Zeno.