Greece

Památky na poloostrově Peloponés

Hlavní strana - Peloponés - Památky - Archeologické naleziště Mykény

Archeologické naleziště Mykény - Peloponés

Archeologické naleziště Mykény

Archeologické naleziště Mykény patří nejen k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Řecka, ale má i zásadní význam z hlediska světového archeologického výzkumu. Ve 2. tisíciletí př. n. l. tvořily Mykény centrum řecké civilizace a byly vojenskou pevností. Význam mykénské civilizace a kultury byl zásadní a období největšího rozmachu Mykén je v dějinách Řecka označováno jako mykénské období.

Peloponés, Archeologické naleziště Mykény na mapě Google maps

Mykény a mykénské kultura

Mykény se nacházejí ve vnitrozemí v severo-východní části Peloponéského poloostrova, přičemž mykénsko-argonský region patří k nejdéle osídleným v Řecku.

Podle řecké mytologie založil Mykény Perseus a později se město stalo sídlem královského rodu Pelopovců. Nejznámějším Pelopovcem je král Agamemnon (syn krále Átrea), který byl vrchním velitelem řeckých vojsk při tažení v Trojské válce. Rod Pelopovců je označovaný přízviskem „krvavý“, protože historie této rodiny byla opravdu plná rodinných konfliktů, intrik a vražd, kterých byl Agamemnon svědkem již od dětského věku.

Mykéňané (známí také jako Achájové či Achájci), kteří přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 př. n. l., nejprve založili na svazích okolních hor malé vesničky, mluvili starou formou řečtiny a byli to především rolníci a lovci. Mnohé z těchto vesnic ale postupně kolem roku 1650 př. n. l. přerostly v opevněná města, v nichž se začaly stavět bohaté paláce a hromadit drahé kovy a cennosti. Mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států a v době svého největšího rozmachu dominovala velké části jižního Řecka (na severu sahalo její území až do Boiótie a Thessalie, na západě až k Iónským ostrovům). Období od 16. do 12. století př. n. l. je tak nazýváno obdobím mykénské kultury.

Mykénská civilizace je tak první významnou civilizací, která se usadila a rozvíjela na pevninském Řecku. Mykénské kultuře však v řeckých dějinách ještě předcházela krétská minojská kultura. Mínojská civilizace se rozvíjela na ostrově Kréta a historicky je starší než mykénská (její hlavní rozkvět spadá do období zhruba 2000 př. n. l. až 1450 př. n. l.). Kolem roku 1450 př. n. l. obsazují Krétu právě Achájci z pevninského Řecka a minojskou kulturu nahrazuje mykénská kultura. Mykénská kultura se však v průběhu jejího vývoje nechala v mnoha ohledech inspirovat právě prvky minojské civilizace.

Poté, co kolem r. 1500 př. n. l. obsadili Mykéňané Krétu, začali zakládat kolonie i v Egejském moři, zejména na ostrovech Rhodos a Kypr. Rozvíjely se i jejich obchodní vztahy, které obsáhly celé Středomoří.

Úpadek mykénské kultury začíná kolem r. 1200 př. n. l., kdy Mykény podléhají tlaku kočovných nájezdníků a kmenu Dórů.

Život v Mykénách

Mykény, jako hlavní centrum mykénské civilizace a vojenská pevnost, byly vybudované mezi dvěma kopci na Argolidské planině. Mykénská akropole, která pochází z období mezi 14. a 13. století př. n. l., kdy byla mykénská civilizace na vrcholu své moci, stojí na kopci ve výšce asi 278 m n. m. Z pevnosti tak mohlo město ovládat přilehlou nížinu i horské průsmyky až ke Korintu. Vojenská vyspělost národa a válka byly pro mykénské vládce důležitým tématem.

Politický a společenský vztah mezi Mykénami jako centrem a ostatními městy a paláci není úplně jasný, ale některé prvky společenského a kulturního života obyvatel jsou shodné napříč mykénskou civilizací. K takovým sdíleným prvkům patří především architektura, záliba ve freskách, vysoká úroveň v řemeslu hrnčířství a výroby šperků i zbraní.

Sjednocujícím prvkem mykénské civilizace byl také společný řecký jazyk a psaní v jazyce, které získalo označení „lineární písmo B“ (v návaznosti na „lineární písmo A“, které používala minojská civilizace na Krétě). Lineární písmo B již bylo rozluštěno.

Mykéňané byli schopnými obchodníky, obchodovali především s Féničany, Egyptem a Itálií, odkud přiváželi zejména cennosti jako zlato, slonovinu, měď nebo sklo. Ven naopak vyváželi např. keramiku, olivový olej a víno. Bohatí Mykéňané si velmi vážili zlata a cenností přivážených ze zámoří a rádi se jimi obklopovali. O bohatství Mykén se ve svých dílech zmiňuje i Homér, když mluví o „zlatem bohatých Mykénách“.

Mykéňané byli také zdatní válečníci, což předvedli během tzv. Trojské války. Agamemnon shromáždil řecká vojska a vyrazil k Troji, aby pomstil svého bratra Meneláa, kterému trójský Paris ukradl manželku Helenu. Válečné tažení na maloasijské město Trója mělo podle bájí proběhnout kolem r. 1250 př. n. l. Během vleklých bojů se však obě skupiny shromážděné kolem vůdčích měst naprosto vyčerpaly. Z bojů vyšli nakonec vítězně Mykéňané, avšak jejich vítězství přichází v době, kdy význam mykénské civilizace začíná nezadržitelně upadat.

Nejvýznamnější stavby a památky Mykén

O významu a velikosti Mykén nám dnes vyprávějí pozůstatky zdejších staveb, zejména obrovského palácového komplexu či velkého množství hrobek a šachtových hrobů. K dalším působivým pozůstatkům tohoto místa patří také dochované části mohutných hradeb nebo slavná Lví brána s heraldickým párem lvů nad vchodem.

První archeologické výzkumy začaly v této oblasti v roce 1841 a s přestávkami pokračují dodnes. Na nálezu slavného města Mykény má největší podíl německý obchodník a známý archeolog Heinrich Schliemann. Ten se proslavil tím, že podle popisů krajiny v Homérově eposu Illiada nalezl nejprve legendární město Tróju a poté i „zlatem bohaté Mykény“. Při vykopávkách v Mykénách pracoval zejména s díly dramatiků Aischyla a Euripida. Dnes jsou Mykény společně s nedalekou archeologickou lokalitou Tíryns zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Královský palác a palácový komplex

Královský palác je centrální stavbou celého palácového komplexu a kromě toho, že byl královou rezidencí, sloužil i jako správní středisko, velitelství a centrum výroby. Palác tvořilo nádvoří s trůnním sálem a s vlastním obytným palácem, jehož vstup je vyzdoben sloupořadím. Ústředním bodem paláce byla trůnní místnost, tzv. megaron, v jehož středu stály čtyři pilíře a mezi nimi plálo ohniště.

Interiér paláce byl propracovaný také umělecky, neboť ho zdobily malované podlahy i bohaté fresky na stěnách. V místech, kde se nacházely královské komnaty, byla objevena lázeň se zbytky červené barvy, kterou Schliemann označil za místo vraždy krále Agamemnona.

Celý palácový komplex zahrnuje kromě samotného královského paláce i mnoho dalších budov. V blízkosti paláce byly umístěny sklady a dílny řemeslníků, stála tu také obydlí pro ty, co sloužili u královského dvora.

Hrad byl založen v r. 1200 př. n. l. a v průběhu své historie byl přestavován a doplňován. Současná podoba paláce a jeho pozůstatků pochází z období asi poloviny 13. století př. n. l. Poté tu byl ještě po roce 1230 př. n. l. přistavěn v severo-východní části malý výběžek, který měl ochraňovat podzemní pramen. Palác byl zničen kolem r. 1125 př. n. l. a poté už obnoven znovu nebyl. Ještě ve 3. století př. n. l. tu vznikl malý chrám, ale město se nijak zvlášť významně nerozvíjelo.

Obranné zdi a brána

Mohutné obranné zdi se šířkou až 7 m tvoří nepravidelné vápencové kvádry o obrovských rozměrech. Není divu, že si tyto zdi vysloužily později označení „kyklopské“, protože lidé pozdějších generací věřili, že jsou dílem jednookých mytických obrů Kyklopů.

Hlavní vstup do pevnosti tvoří Lví brána, která vznikla kolem r. 1260 př. n. l. a je vysoká přes 3 metry. Nad velkým překladem stojí proti sobě dvě kamenné lvice vztyčené na zadních nohách, které pravděpodobně představovaly symbol královské rodiny, protože stejný znak byl objeven i na pečeti.

Mimo zdi královského komplexu se rozkládal zbytek města, tedy další domy pro dvořany, řemeslníky a vojáky.

Mykénské hrobky (tzv. tholos) a šachtové hroby

Šachtové hroby jsou pohřebiště vytesaná ve skalách, která mají tvar pravoúhlých studní o velké hloubce. První z těchto mykénských šachtových hrobů objevil Schliemann na místě, které je dnes označeno jako „okruh hrobů A“. Bohatství, kterým byly obklopeny kosterní pozůstatky (zlato, šperky, vyzdobené zbraně, zlatá výzbroj a poháry apod.), naznačuje, že se jedná o hroby královské rodiny nebo aristokracie. Neznámější nález z Mykén ukrýval jeden z hrobů, a to nádhernou zlatou masku. Schliemann ji označil za posmrtnou masku Agamemnona.

Zajímavostí je také to, že v hrobech bylo nalezeno velké množství válečného materiálu (válečná výstroj, zbraně apod.), který výrazně převyšovalo předměty denní spotřeby. To jen dokládá fakt, že Mykény byly vojensky velmi zdatné.

Poblíž citadely mimo hrad se nachází „okruh hrobů B“, které pocházejí z pozdější doby než šachtové hroby (zhruba od r. 1400 do 1200 př. n. l.) a mají i jinou podobu. Tyto hrobky, známé jako tzv. thóly (tholos), mají kopulovitý tvar a tvoří je kruhové řady obrovských kamenů. Do hrobek se přicházelo dlouhou chodbou, která byla po každém pohřbu zasypána hlínou.

Ty nejkrásnější z nich pojmenoval Schliemann s odkazem na slavné Homérovy eposy jako Átreova pokladnice (vchod měla vysoký téměř 6 m a kdysi byla obložena i bronzovými deskami) a hrobka Klytaimnéstry. I tyto hrobky byly pravděpodobně plny zlata a cenností, ale na rozdíl od šachtových hrobů byly snadno objeveny vykrádači hrobů dřív, než tu začal archeologický průzkum.

Turistické informace

Mykény leží na trase mezi Korintem a Nafpliem, asi 90 km od hlavního města Athény. Současná vesnička Mykény se nachází asi 2 km od archeologického naleziště. Do slavné archeologické lokality denně míří několik autobusů jak z Athén, tak i z dalších měst na Peloponésu.

Do archeologického areálu Mykény se vstupuje z parkoviště pod hradem. Nejprve projdete kolem staršího hrobového okruhu vpravo (hrobový okruh B s pohřebištěm členů královské rodiny a dvě velké kruhové hrobky - Klytaimnestřina a Aigasthova) a přijdete ke Lví bráně. Za bránou napravo se nachází další hrobový okruh A se 6 šachtovými hroby o hloubce téměř 10 m (tyto hroby také sloužily jako pohřebiště členů královské rodiny a právě zde byla objevena zlatá pohřební maska).

Poté už stoupáte po zbytcích velkého schodiště, které vede ke královskému paláci – zde můžete vidět pozůstatky nádvoří s trůnním sálem i hlavní síň megaron s kruhovým krbem. Nedaleko jsou patrné i ruiny Athénina chrámu z 3. století př. n. l. Mimo areál hradu leží ještě 9 kopulových hrobů (tzv. tholů).

Až se budete vracet dolů z kopce, navštivte ještě slavnou Átreovu pokladnici. Vyniká prý úžasnou akustikou.

Vzácné a zajímavé nálezy z Mykén jsou k vidění v místním muzeu, určitě ho proto nevynechejte. Část artefaktů objevených v Mykénách je uložena i v athénském Národním archeologickém muzeu.

Navštívili jste toto místo a máte nějaké doplňující informace, zajímavý postřeh nebo fotky?

Napište nám