Zeus

Původně to byl bůh počasí, potažmo hor. Až kolem roku 1000 př. n. l. se z něj začal stávat nejvyšší bůh. Tomuto přerodu napomohl jak Homér, tak Hésiodos. Celkově bůh Zeus dohlížel nad řádem světa (střídání noci a dne, ročních dob, ochránce práva, přísahy, domovů atd.). Jeho symbolem byl orel, svazek blesků a žezlo. Vlastnil rovněž nezničitelný štít aigis, který mu zhotovil Héfaistos z kozí kůže.

Po narození jej chtěl Kronos pozřít, stejně jako jeho sourozence (Hádés, Démétér, Hestiá, Héra, Poseidon), aby jej Zeus v budoucnu nemohl přemoci a uzmout mu vládu. Zeus však osudu unikl díky tomu, že jej matka Rheia ukryla na Krétě, kde vyrůstal. Kronovi po narození syna namísto toho podstrčila kámen zabalený v plenách. Jakmile ale Zeus dospěl, osvobodil své sourozence a vedl vzpouru proti Kronovi. Na Kronově straně stáli Titáni a na straně Dia Kyklopové a storucí obři Hekatoncheirové. Po desetileté bitvě Zeus zvítězil a stal se tak nejvyšším z bohů. Sourozenci si poté rozdělili vládu nad světem. Diovi připadla vláda nad nebem a zemí a za své sídlo si zvolil Olymp, kde žili i další významní bohové zvaní Olympané.

Diovu vládu ohrozilo povstání obrů Gigantů, které potlačil za pomoci ostatních bohů a svého pozemského syna Hérakla.

Zeus byl spojován i s věštěním, protože právě jemu byla zasvěcena druhá nejvýznamnější řecká věštírna v Dódóně, kde se věštilo podle šumu listů posvátného dubu. Dále prý měl v domě dva sudy, z kterých posílal lidem dobré, či špatné věci.

Zeus se také objevuje v celé řadě mýtů, kde zasahuje do lidských záležitostí. A to jak v božské podobě, tak v různých jiných formách (například jako býk). Někdy lidem pomáhá (např. v případě Prométhea) a jindy dohlíží nad dodržováním řádu (např. v příběhu o Faethónovi).

Manželkou Dia byla jeho sestra Héra. S ní měl několik dětí, kterými byly Áres (bůh války), Hébé (bohyně věčné mladosti), Eileithýia (bohyně porodu) a Héfaistos (bůh ohně a kovářství).

Mimoto měl ale i spoustu nemanželských dětí, kteří se jmenovali Persefona (matka Démétér - zároveň sestra), Afrodíté (matka Dióna), Charitky (matka Eurynomé), Apollón a Artemis (matka Létó), Hermés (matka Maia), Múzy (devět dětí, matka Mnémosyné), Helena (matka Nemesis, někdy je za matku označována Léda), Moiry a Hóry (matka Themis), Aiakos (matka Aigína), Héraklés (matka Alkména), Amfíón a Zéthos (matka Antiopa), Perseus (matka Danaé), Mínós, Rhadamanthys a Sarpédón (matka Európa), Epafos (matka Íó), Arkas (matka Kallistó), Polydeukés (matka Léda), Dionýsos (matka Semelé), Tantalos, Athéna (bez matky - vyskočila mu z hlavy, ale plod pocházel od první manželky Métis, kterou pojal za svou část).